V roce 2010 začal on-line přenos z hnízdění bílých makovských čápů a od zimního krmítka pro volně žijící ptactvo. Nejdříve jen s jednou kamerou a bez zpětného záznamu, poté přibyla druhá kamera k nově vybudovanému jezírku a hodina zpětného záznamu, postupně se přenos vylepšoval a zpětný záznam se prodloužil na čtyři hodiny a nakonec na 12 hodin zpětně. V létě 2023 zprovoznil Lukáš v Makově 3. kameru na čapí vyhlídku, kde se před odletem na jih zdržují mladí makovští čápíci. V říjnu byla tato kamera přestěhována k ptačímu krmítku v lesní části Makova a na dalších dvou kamerách pokračuje přenos od čapího hnízda a jezírka.
On-line přenos začínal v r. 2010 na hnízdě bílých čápů. Zasloužilý čapí otec Honzík, který je v ZS Makov
od r. 2003, nejdříve každoročně vyváděl mláďata s čápicí Aničkou a po její smrti utvořil láskyplný pár s čápicí Maruškou, která byla jako dospělá již dříve hnízdící čapí samička přivezena na jaře r. 2011 ze záchranné stanice v Kašperských horách. Honzík s Maruškou si hned padli do oka, hned začali klápat a pracovat na vajíčkách. Od r. 2011 do r. 2019 měli celkem 34 vlastních čápátek a 4 adoptované čapí sirotky, které vychovali. Všechna čápátka po opuštění hnízda odlétala do přírody mezi divoké čápy.
Čapí hnízdo Honzíka a Marušky bylo nejdříve v lesní části stanice, ale v průběhu r. 2012 došlo k rekonstrukci a modernizaci areálu a čapí rodinka Honzíka a Marušky byla přestěhována na čapí hnízdo na louce poblíž nově vybudovaného jezírka. Na louce mají čapí mláďata lepší prostor pro nácvik prvních letů, v jezírku nacvičují rybolov a na dohled je i čapí vyhlídka, která slouží mladým čápům k nácvikům prvních letů do výšky, a než z Makova odletí, tak ji používají jako "garsonku".
Jak to vypadalo v Makově v r. 2012, když hnízdil Honzík s Maruškou v lese, a jak vypadalo nově vybudované jezírko a louka u voliér s nově připraveným čapím hnízdem, se můžete podívat v Makováčku z května 2022, kde Honzík na toto období zavzpomínal a vytáhl staré fotky - odkaz zde: https://makovacek.rajce.idnes.cz/Makovacek_z_5.-8.5.2022_a_10_let_stare_vzpominky/
V r. 2014 dostali čtyři nejstarší z pěti mláďat Honzíka a Marušky "baťůžky", ze kterých chodily údaje o jejich putování. Dvě čapí slečny doletěly až do Afriky, ale jaký byl jejich další osud, to nevíme, protože se "baťůžky" odmlčely. Jejich dva bratři však bohužel na cestách zahynuli - jeden nedaleko Makova a druhý v Bulharsku. Příčinou smrti byly úrazy na elektrickém sloupu a vedení jako to bývá u čápů často.
Na začátku hnízdní sezóny 2018 došlo k potyčce mezi čápicí Maruškou a houserem Vendelínem, při které byla Maruška zle zraněna, musela podstoupit operace a zdlouhavou léčbu. Honzík i přesto s pomocí makovských pečovatelů zvládl odchovat dvě zdravá čápátka, která z Makova na konci léta odletěla.
Maruška se během roku zotavila, ale na začátku hnízdní sezóny 2019 uklouzla v jezírku a poranila si nohu tak nešťastně, že ji i přes dlouhodobou intenzivní léčbu noha stále zlobí a musí být od r. 2020 v klidovém režimu ve voliéře, protože pohyb po areálu její problémy s nohou zhoršoval a navíc ze zdravotních důvodů již nemůže hnízdit. Na konci dubna 2023 Maruška zemřela.
V roce 2020 byla přivezena do Makova nová čápice Eliška, která se však Honzíkovi nezamlouvala a spíše se ho bála a vyhýbala se mu, takže nastal druhý pokus o seznámení Honzíka s novou čápicí a na jaře 2021 byla do stanice přivezena čápice Johanka, která se vylíhla v r. 2017 na komíně v Boru u Tachova a v r. 2020 ji přijali poraněnou do ZS Spálené Poříčí. Johanka se Honzíkovi zalíbila, postupně se spolu seznamovali a sbližovali a na jaře 2022 spolu poprvé zahnízdili a vyvedli dvě krásná čápátka - Makovánka a Makovinku. V r. 2023 se jim vyklubala čtyři čápátka, která úspěšně odletěla na jih včetně nejmladšího Palečka.
Kromě bílých čápů jsou v Makově i černí čápi - Toníček a Tonička
Toníček byl v Makově dlouhé roky sám, ale nakonec se pro něho našla v r. 2014 mladá partnerka Tonička. Nejdříve obývali čapí hnízdo v lesní části stanice, na kterém dříve hnízdili Honzík s Maruškou, ale později byli přestěhováni do nově vybudovaného velkého zasíťovaného prostoru s vlastním jezírkem, lesíkem a čapím hnízdem.
Mladá Tonička poprvé snesla dvě vajíčka na jaře roku 2017, ale dále se o ně nestarala, takže byla vajíčka odebrána do líhně, kde se z nich vyklubala dvě čápátka, která se po počátečním vypiplání podařilo přidat do hnízd volně žijících černých čápů, kde zdárně dospěla a vylétla spolu se svými nevlastními sourozenci.
Když neměli Toníčkovic čápátka, tak se o svůj prostor u jezírka pod sítí dělili i s bílým čápem Pepou a později s bílým čápem Mírou z Mirotic, kteří byli oba po vyléčení vypuštěni do volné přírody.
Od roku 2019 už každoročně úspěšně hnízdí i Tonička s Toníčkem a jejich mláďata Tončátka jsou koncem léta vypouštěna do přírody s vysílačkami a putují na jih jako ostatní divocí čápi.
V Makově vyváděl několik let malá housátka pár hus velkých Vendulka s Vendelínem.
Poprvé hnízdili v roce 2015 pod hnízdem Honzíka a Marušky a vychovali pět vlastních housat a jedno adoptované. Až housata odrostla a začala létat, tak byla zdárně vypuštěna do volné přírody. V roce 2016 však začátek husího hnízdění pod hnízdem Honzíka a Marušky nedopadl dobře, protože vajíčka sežrala kuna, takže se Vendulka rozhodla zahnízdit podruhé a tentokrát na čapím hnízdě v lese. Hnízdění husího páru na čapím hnízdě v lese nakonec přineslo "své ovoce" a vyklubala se čtyři housátka, z nichž jedno - husička Vějířka zůstává trvale ve stanici kvůli vývojové vadě křídla. V roce 2017 husí pár Vendulka s Vendelínem hnízdili stejně jako poprvé pod hnízdem bílých čápů a vyklubala se jim čtyři housátka, z nichž tři dospěla a vylétla "do světa". V roce 2018 po potyčce čápice Marušky s houserem Vendelínem byl husí pár Vendulkovic přestěhován do zoo ve Dvoře Králové.
Každoročně vyvádí v Makově před kamery svá káčátka, která poté odlétají do přírody, taky Kačka s kačerem Hubertem a mláďátky nás potěšila i srnka Lízinka.
Lízince se narodila dvě srnčátka začátkem května roku 2017, vyrostla v mladého srnečka a srnečku a koncem března roku 2018 byla obě srnčátka vypuštěna do lesa vedle Makova.